Asambláž

Asambláže Lubo Kristka vdechují nový život předmětům, jež se ocitají v nečekaných kontextech. Nezvyklý úhel pohledu na známé věci odhaluje skryté rozpory. Kristkovy asambláže mají často kritický osten a zabývají se například zranitelností člověka ve společenské mašinerii, lékařskou etikou, konzumem a závislostí na moderních technologiích.

„Kristek asambláže proměňuje v moderní typy oltářů a svatostánků. Asambláže se vyznačují překročením koncepce obrazu i rámu. Kristek asamblážemi vytváří platformu k tomu, aby z pevně vymezeného prostoru mohl uniknout nebo přesahovat materiál anebo jiné objekty. Stejně jako ostatní díla i asambláže nesou zpravidla označení psychoanalitického slovníku, zahrnují však také skryté archetypální vzory a ideje. Kristkovy asambláže hovoří samy za sebe a jsou pravdivé samy o sobě.“⁽¹⁾