Labilita

Kristkova asambláž Labilita funguje jako hračka vstaváček. Při vychýlení z těžiště se do něj opět vrací, což návštěvníci Kristkových výstav s oblibou zkoušejí. Dílo odráží nejistotu a neukotvenost člověka v postmoderním světě. Současně jej vykresluje jako pouhou hračku v rukou druhých či jako fackovacího panáka.

Tvář Lability má podobu mima Ladislava Fialky (1931–1991), kterého Kristek skicoval ještě v Československu při jedné z návštěv pražské Violy během jamování Karla Velebného (1931–1989). U levé poloviny tváře můžeme nahlédnout pod povrch, kde nacházíme organické tvary. Kristek mluví o architektonice duše. Uvnitř této dřevěné plastiky se skrývá důmyslný labyrint, pro jehož vytvoření si umělec musel vyrobit speciální dláta. Vše, co je vhozeno do jakéhokoliv otvoru, nakonec spolkne dřevěný šuplík.

Autor oblékl Labilitu do svého kabátu. Pro svá díla vyhledává předměty s historií. Jednotlivé části díla tak do celku přinášejí vlastní příběh.

Tematické okruhy: