Automatické myšlenkové pochody – Stůl

V roce 1975 se při jednom z četných uměleckých setkání v Kristkově landsberském příbytku rozhořela debata o projednávaném „potratovém zákonu“. Podle dobových fotografií byli přítomni Wolf Hildebrandt HIL (představitel hnutí Bauhaus v Dessau), Josef „Sepp“ Kober, Dietmar Scharfe, Egon Stöckle a také Erich Zettl. Kristek začal na svůj kuchyňský stůl automaticky kreslit obrazový otisk emocemi prosyceného rozhovoru.

K ránu se umělci rozcházeli. HIL se na Kristka pousmál a pravil: „Tak a teď jsi přišel o stůl.“ Od té chvíle se stůl stal exponátem s názvem Automatické myšlenkové pochody – Stůl. Kresbu autor vyřízl a zavěsil nad jednu ze židlí. Vzniklý otvor uzavřel sklem, pod které do šuplíku umístil své léky (stůl se tak stal exponátem s lékárničkou).

Židle jsou vypleteny ostnatým drátem. Ten může symbolizovat trnitou cestu k volnosti, ale i všudypřítomné ostny. Také předměty denní potřeby – chléb, nůž, špek, láhev, sklenička – vše zadrátované. Jsou na dosah, přesto nedostupné. Chléb a špek jsou ponechány přírodním procesům. Nad židlí visí trnová koruna. Zda pod ní Kristus ještě sedí, nebo již odešel, není jisté.