Kristův ostnatý drát

Asambláž Kristův ostnatý drát je vytvořená z odpadu vyvrženého mořem, který Kristek našel na španělském pobřeží poblíž San Vicente de la Barquera. Kristek nahlíží na svět prostřednictvím deestetizace kulturního paradigmatu. Jeho Kristus je ze šrotu.

Okolnosti vzniku díla rozvádí historička umění Barbora Půtová: „Kristek v průběhu svého života navštívil různá místa světa. Rád putoval krajinou a usiloval poznat a pochopit její podstatu, stejně jako její obyvatele a jejich životní způsob. Jednalo se o cestování, toulání a putování, kteér měly vnitřní význam pro jeho čivot i dílo. Během putování cizí krajinou a kulturou je totiž možné oprostit se od všeho, co o světě dopředu víme nebo tušíme. Kristek se tak navracel k prototypu člověka, který kráčel krajinou, měl možnost zastavit se, zamyslet se a zanechat v ní vlastní stopu a otisk. Kristek svoji uměleckou stopu v krajině zanechal u mořského pobřeží v Kantabrii. Jedná se o asambláž Kristův ostnatý drát (1983), jejíž kovové tělo je žalostným reliktem současného zmechanizovaného, dehumanizovaného, zracionalizovaného světa.“⁽¹⁾

Asambláž ponechal Kristek na místě jako svou stopu pro další poutníky. Záměrně na ni nechal působit přírodní vlivy až po rozklad.