V souvislosti útrap bolestných nohou, pomíjivého chleba a trnové koruny

Krev Krista vytékající ze stigmat na nohou teče navzdory gravitaci vzhůru, prochází naším denním chlebem, trnovou korunou a stoupá k nebi v podobě květu z plamenů. Krev se tedy neztrácí, nýbrž sublimuje do vesmíru. Modrobílá signální tyč, symbolizující do šroubovice svinutou harmonii vody a vzduchu, je v neustálém pohybu. Vrchol surreální květiny, jež prorůstá chlebem, evokuje máji.