obraz Lubo Kristka Suita pro biofilní klavír napadený masochistickou tubou

Suita pro biofilní klavír napadený masochistickou tubou

Původní název: Suite für das biophyle Klavier, attackiert von der masochistischen Tuba
Datace: 1995–6
Technika: olej na plátně
Rozměry: 16 × 21 cm

Surreální kompozice je inspirovaná Kristkovou plastikou Božská pomíjivost tónu, která balancuje na špičce střechy jeho Zámečku. Pod nohou klavíru levitují dvě vejce jako symbol tvůrčího principu času.

Kopí, kolem kterého se divoce ovíjí rozverná tuba se dvěma ozvučníky, je namířeno proti klavíru.

V článku "Kam odlétají klavírní křídla?", který vyšel v Mladém světě, Kristek prozradil: „Ta věc na střeše je samozřejmě metamorfóza, mám rád cokoli proražené nebo prorostlé květenou, která je nesmrtelná. Může to být starý gauč, i když já miluju právě klavír, protože s jeho vnitřnostmi výtvarně komponuju. Ročně spotřebuju tak dvanáct darovaných pian. Hraných. Klavír je má nezbytná rekvizita, kterou si nedovedu vysvětlit.“(1)

Vlastimil Mrva, „Kam odlétají klavírní křídla?“, Mladý svět, 52/1994, s. 28.

Tematické okruhy: