Strom větrné harfy

Strom větrné harfy je kinetická plastika, v jejímž středu se nachází strunný fragment. Závany větru rozpohybují zavěšené kapky a rozezní plastiku jako hudební nástroj. Korpus plastiky, který obepíná strunný fragment, je vytvořen z tepaných a svařovaných kovových plátů. Touto technikou Kristek vytvořil i například plastiku Pomník pro pět smyslů, která dnes stojí před Neues Stadtmuseum v německém Landsbergu či plastiku Hledající – organické formy, jež zdobí soutok Dyje a Moravy.

Týdeník Břeclavsko napsal k odhalení sochy: „V sobotu odhalil Lubo Kristek na Zámečku Pohansko devátou z jedenácti soch své podyjské glyptotéky. Hrající sochou nazvanou Strom větrné harfy se symbolicky vrátil ke kořenům Slovanů, kteří již podle perské kroniky hráli na strunné nástroje.“⁽¹⁾

Historik umění Karel Křivánek rozvedl: „V zelené ploše mezi zámečkem Pohansko a vodní plochou rybníka stojí zajímavá socha, která svou surreální hravostí příjemně kontrastuje s klasicistní uměřeností zámečku. Jejím autorem je osobitý sochař, malíř a akční umělec Lubo Kristek. Narodil se 8. května 1943 v Brně. V roce 1968 odchází do emigrace. Umělecky působil zejména v Německu, Itálii a Španělsku. (...)
‚Naše‘ socha vznikla v roce 1992. Na masivním soklu stojí výrazná pozdně surrealistická plastika. Z hvězdicového základu vyrůstá útlý kmen stromu, který se ve své druhé třetině rozvětvuje. Větve hadovitě ovíjí a prorůstají rámem „harfy“ vytvořeným z kovové konstrukce starého klavíru. Ten je ukončen horizontálně orientovaným ‚trámcem‘. Vrchol stromu je ukončen stylizovaným okem, s výraznou bulvou a dekorativně umístěnými řasami. Sousedí s trychtýřovitým květem připomínajícím ozvučnou troubu prastarého gramofonu. Stylizované kapky, evokující slzy, mají i vlastní funkci. Při závanu větru rozeznívají jako paličky struny harfy, čím socha dostává svému názvu.
Někomu může socha připomínat muzikálního trifida, druhému se mohou vytvářet jiné asociace. Kristkova poetika může být blízká mladší generaci. Socha poukazuje i na autorův příklon k možnostem asambláže.“⁽²⁾

Plastika byla na devátém zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky, sochařské trasy poutních míst v Podyjí, odhalena 15. července 2006 v happeningu, ve kterém účinkoval například slavný slovenský harfista Miloslav Vildner. Tento i další happeningy na poutních místech Glyptotéky lze zhlédnout na odkazu: Otvírání Kristkovy podyjské glyptotéky.